Krkonoše 6/2016

Na pozvání mé kamarádky Lucky jsme se vydali v pátek 17. 6. 2016 strávit víkend v srdci Krkonoš - Špindlerově Mlýně. Cesta ubíhala na pátek překvapivě dobře a okolo osmé jsme dorazili na apartmán, který jsme obývali ve třech párech. Posilnili jsme se, pobavili a společensky unaveni zamířili do postelí. Taky nás v sobotu měla čekat pořádná túra k prameni Labe.

 

Budíček byl domluven na osmou a o půl desáté už jsme byli připraveni na startu. Vzhledem k počasí, které se netvářilo moc přívětivě, jsme se dostatečně nabalili (ne všichni - Joshy na lanovce postrádal rukavice :-)) a vyrazili za pramenem Labe. Na Medvědín jsme to vzali vzhledem k naší fyzické zdatnosti čtyřsedačkovou lanovkou za 230,- Kč na osobu. Lanovka je dlouhá 1910m a překonává převýšení 490m. No prostě byla to fuška přemluvit Honzu "Nebojsu", ať se aspoň na chvilku pustí :-)

 

Na Medvědíně (1235mnm) je krásné dětské hřiště včetně minibagrů a velký nápis s prolézačkami, dobrá restaurace i turistické infocentrum. Smrková vůně se line všude kolem a čerstvý vzduch a vůně jarního kvítí naznačuje, že se nacházíme v chráněné zóně KRNAP. Po chvilce obhlížení jsme se tedy vydali směr Vrbatova bouda a dále za pramenem. 

 

Cesta vede po dřevěném chodníčku skrz mokřady Svinských louží, kolem krásných vyhlídek hřbetu Zlatého návrší, kde byl čas na naší první svačinku, až nahoru k Vrbatově boudě. Výšlap je to celkem solidní, ale dá se nahradit autobusovou dopravou z Horních Míseček. Vrbatova bouda se nachází ve výšce 1400mnm, byla otevřena v roce 1964 a své jméno získala po Václavu Vrbatovi z Mříčné - lyžařském závodníkovi, který zahynul se svým přítelem Bohumilem Hančem v mezinárodním závodu na 50 km. Na dohled od boudy se nachází Mohyla Hanče a Vrbaty, která zde byla postavena již roku 1925 a je výrazným turistickým milníkem. Na Vrbatovce jsme si dali zelňačku na posilněnou a vyrazili dále přes Pančavský vodopád, největší vodopád v ČR (148m), až k Labské boudě. Těsně za Pančavským vodopádem se nachází Ambrožova vyhlídka, odkud je vidět východní část Krkonoš a kroutící se meandry Labe.  

 

Labská bouda - rozporuplná monumentální budova uprostřed Krkonoš budí dojem královny všech zdejších ubytování. Historie se datuje až do poloviny 19. století. Původně postavená Labská bouda však shořela a na jejím místě byla roku 1975 otevřena betonová obryně ve stávající podobě. Uvnitř se nachází lokální pivovar Paroháč, který jsme neměli příležitost tentokrát navštívit - další důvod, proč se vrátit :-) Tato lokalita je velmi turisticky oblíbená, o čemž svědčí vysoká koncentrace turistů, z nichž většina přijela místním autobusem přímo k Vrbatově boudě. Od Labské boudy je to už jen 0,5 km k prameni Labe. 

 

Pramen Labe je symbolicky označené místo počátku řeky, zdobené městskými erby 26 významných českých i německých měst, jimiž Labe protéká (ano, Litoměřice i Mělník tu jsou, Štětí však chybělo :-)). Od pramene jsme se pak vydali na česko-polskou hranici, přes polský lišejníkový vrch Violík (Labský štít) kolem radiotelevizní ho centra Wawel na dechberoucích skalních útesech a dále přes kameny pokryté lišejníky až k České budce a dále směrem na Špindlerovu boudu, odkud jsme chtěli vyrazit na koloběžkách dolů. Na Martinově boudě jsme se cestou zastavili na oběd - sic studený, ale v místě, kde není konkurence může být jakýkoliv, hlavně, že je jedlý :-) a pokračovali dále. Vzhledem k pokročilosti času a neochotě části naší výpravy jsme nakonec vynechali plánovanou Špindlerovu boudu včetně koloběžek a sešli pěšmo do centra Špindlerova Mlýna. Na oslavu našeho návratu jsme si v mítní cukrárně dopřáli pořádné zmrzlinové poháry a vyrazili se dofutrovat na ubytko. Po večeři a sprše jsme se vydali na nedalekou bobovku, která je však v provozu  pouze do 18 hod., takže nakonec zvítězilo večerní posezení v baru na vrcholku Špindlerova Mlýna. Vypadalo to, že to je jediný trochu žijící podnik v celém městě. Nedá se říct, že by v tuto roční dobu Špindl nějak výrazně žil. Na apartmánu jsme se pak dorazili a šupali na kutě. 

 

V neděli dopoledne jsme pak přeci jen vyrazili testnout tu bobovku (100,- Kč/jízda, 380,- Kč/5 jízd), která je suprová a stojí za návštěvu. Cesta nahoru je sice ultra šnečím tempem, ale zákruty a sklon dráhy jsou perfektní! Po pár jízdách jsme se vydali do Yellow pointu na domluvení koloběžek. Nabízí již dva druhy - silniční ze Špindlerovy boudy nebo terénní z Medvědína. Vybrali jsme silniční variantu a čekání na odvoz na Špindlerovu boudu jsme si zkrátili další várkou zmrzlinových pohárů:-) (ba ne - abyych Rokymu nekřivdila, ten měl pizzu :-)) Koloběžky se půjčují za 250,-Kč/osobu na 10 km sjezd po silnici, je však na Vás kdy koloběžky vrátíte, tak jsme si ještě trochu projeli město. Před Špindlem se nachází půjčovna loděk za 250,- Kč/45 min. a dále pak za přehradou je ještě přemostění, které jsme však už bohužel nestihli. Ale aspoň je to další důvod proč se do Špindlu brzy vrátit :-)

 

Stručně a jasně - skvělý víkend v perfektní společnosti s nepřekonatelnou přírodou! Už se těšíme na repete!