Kréta 6/2016

Chtěli jsme na Rujánu, ale cena týdne strávená v Německu byla přespříliš, o čemž svědčil i děsivý vrzavý zvuk ventilátoru naší trouby, který bude chtít co nevidět nahradit novějším modelem. Vybrala jsem proto Egypt za lákavých 8.000,- Kč na osobu, načež se do nás opřeli Honzíkovi rodiče, takže nakonec jsme na poslední chvíli zvolili Krétu a to jen proto, že odletová data měla stejná. Ano, foukala jsem tlamičku, nechtěla jsem jet do nějakého nicneříkajícího Řecka namísto prosluněného Egpyta. Nechtěla jsem cestovat, ale válet se u moříčka a popíjet koktejly. Teď bych si za ty své rozmary nejraději nafackovala, aneb Viva Řecko! Neskutečná dovolená. Takové moře jsem ještě nikdy neviděla, a nic na mém nadšení nezměnil fakt, že bylo proklatě studené. 

 

Přes Fischer a jejich květnovou slevu na všechny zájezdy jsme tak koupili zájezd s all inclusive do 3* (4* na poměry Kréty i mých přímořských zvyklostí) Eri hotel and village za cenu 11.540,- Kč pro dvě osoby. Paráda. Odlet pěkně v poledne, takže i dost času na koupačku hned první den (aspoň taková byla původní myšlenka...). Let probíhal bez jakéhokoliv občerstvení, o čemž jsme byli cestovní kanceláří předem upozorněni, takže jsme s sebou měli sváču a pití si koupili na letišti (přeci jen je cena přívětivější než v letadle). Cestou jsme měli mezipřistání na Santorini a po 4 hodinách v letadla jsme přistáli na letišti Nikose Kazantzakise v krétském hlavním městě Herklionu. Hotel byl od letiště vzdálen jen cca 20 km v menším městě Herssonissos, tudíž se stále zdálo, že koupačku stihnu, to by se nám však hned za branou letiště nesměl vysypat autobus :-) Řidič zkušeně vyměnil řemen a zhruba po hodince jsme pokračovali přímo na večeři. 

 

Ubytování bylo strohé, malinké, ale téměř u bazénu s bočním výhledem na moře, takže vzhledem k tomu, že jsme tam jen přespávali, nás nic netížilo. Jen ty odpady by mohly zapáchat trochu méně. Vybalili jsme tedy základní věci, převlékli se a šupali na věčeři. Hotel byl téměř prázdný, což se během našeho pobytu výrazně změnilo, což značilo, že sezóna začíná a blíží se období, kdy bych tam už opravdu být nechtěla. Výběr jídla neskutečně rozmanitý - nad poměry 3* hotelu. Nechybělo několik druhá mas, příloh, melouny, grepy, zmrzlina, množství zeleninových salátů a bezkonkurenční tzatziki. Prošli jsme hotel, mírně prozkoumali okolí, zdolali bar a padli unavení do postele. 

 

V dalších dnech jsme si především užívali bazénů, moře, baru a jeden druhého :-) Moře bylo neuvěřitelně průzračné, ještě několik desítek metrů od břehu bylo vidět na dno a voda byla neskutečně tyrkysově modrá. Prostě pohádka o moři! Pláž byla z hrubšího písku a vstup do može odděloval pás oblázků, skvěle se na místě i šnorchlovalo, ačkoliv modmořský svět u pobřeží byl tradičně dost poškozen. Někdy jsem se ale ryb a ježků tak lekla, až jsem se málem utopila.

 

Ale ani výlety jsme nezanedbávali. Kousek od hotelu bylo open air museum Lychnostatis, muzeum původní krétské kultury, které rozhodně stojí za návštěvu. Viděli jsme zde původní výrobu olivových produktů, vína, vlněných, předených i keramických předmětů. Různé druhy rostlin a kamenů, které se na Krétě vyskytují. Mimo jiné tam byla i původní škola, dílna, chudinská místnost, místnost střední vrstvy, mlýn, typický kostelík s modrou střechou i ševcovská zašívárna. V kině se pak promítali různé videoukázky místní šikovnosti. 

 

Další den jsme vyrazili na výlet do Knóssosu, který je je největší archeologickou lokalitou na Krétě a v minulosti nejspíše byl centrem Minójské kultury. Přepdpokládá se, že první palác zde byl postaven už v 19. stol. př. n. l. Celková stavba mohla mít okolo 1000 místností. Jedná se však nyní víceméně o ruiny, sem tak je zachovalá větší část někdy i zdobená krásnými freskami, ale jinak to žádný wau efekt nevyvolává, snad jen pro milovníky historie. Do Knóssosu se dá dojet pohodlně autobusem z Heraklionu, kam také jezdí pravidelné atuobusové linky. Jízdní řády jsou přehledně vypsány na každé zastávce a autobus pak staví na mávnutí (trochu problém je, že tam jezdí i jiné než linkové autobusy, takže si můžete stopnout třeba školní bus, ale ten Vás stejně nesveze :-))

 

Po prohlídce Knóssosu jsme se vydali do Heraklionu. Vystoupili jsme na hradbách v centru města a pokračovali pěší procházkou skrz centrum až dolů do přístavu. Centrum je typické přímořské, což značí jak uličky se suvenýry, tak především nazdobený rybí a zeleninový trh. Všude na Vás číhá samá dobrota. Prohlédli jsme si místní kostel, kašnu na náměstí i pravoslavný stánek poblíž kašny, který měl krásně malovaný kazetový oltář. U přístavu jsme si pak v místní restauraci dali kebab a musaku a kolem benátského opevnění došli až k přístavnímu molu, jež je lemováno vysokou hradbou. Po mole jsme došli až na konec, délka mola činí 2,5 km a chce to vzít si s sebou nějaké pití. Byli tam zaparkovány neuvěřitelné nákladní kolosy, na protějším pobřeží pak nádherné cestovní lodě a trajekty nad nimiž vzlétali letadla z místního letiště. 

 

Výletní putování jsme pak zakončili výletem do turistického centra Agios Nikolaos, což je hlavní město krétské provincie Lassithi, založené na troskách bývalé benátské pevnosti Mirabello ze 13. století. na východ od Herssonissos, kde se za skalního útesu shlíží na centrum města, kde je s mořem spojeno veliké sladkovodní jezero Voulismeni hluboké 60m. V centru je několik soch a turistických zajímabvostí, z města se pak konají lodní výlety na ostrov Spinalonga, jehož pevnost měla město chránit. Pověra praví, že v Agios Nikolaos začíná podmořský tunel na Santorini. Tuto skutečnost se nám nepodařilo ověřit, proto se vydáme hledat v příštím roce druhý konec tunelu letecky na Santorini :-)

 

Fotečky najdete na rajčeti mého věrného společníka: janhavlat.rajce.idnes.cz/Kreta_GR_1.-8.6.2016/