Benátky - Karneval 1/2016

Co jsem si tak matně vybavovala z mé cesty stopem zhruba před 10 lety, tak Benátky byly smradlavé, malé, turisty přeplněné město na severu Itálie, kam jsem se neplánovala vrátit. Při mé druhé - zřejmě dospělejší - návštěvě jsem došla k tomu, že Benátky jsou perlou italského severu, město s nádehernou architekturou, jedinečnou atmosférou, skvělými dobrotami a fenomenálním karnevalem! Jejich návštěvu nemůžu jinak než prostě doporučit! 

 

Od dětství mi mamka vyprávěla, jak krásné je to na karnevalu v Benátkách, jaké jsou tam úžadné masky, tak jsem se rozhodla ji překvapit a s blížícím se koncem členství WIZZ (ještě starého dobrého s neomezeným počtem cestujících osob) pod stromečkem u rodičů přistály letenky do Benátek na zahájení karnevalu 2016. Velké nadšení vystřídalo zklamání z onemocnění mamky a konečný výlet se tak nakonec konal pouze ve třech, ale i tak jsme si to náramně užili!

 

Odjezd jsme započali ve velkém stylu na moje narozky vitamínovou bombou z Fruitissima, v jednu odpoledne jsme s Honzíkem na Masarykově nádraží vyzvedli Z. a vyrazili tramkou 26 na Divokou Šárku a dále busem 119 na letiště. Takže jsme tam byli šíleně brzo :-) Nu což, Z. nezapomněl na cestu přibalit víno, se kterým nás do letadla stejně nepustí, tak jsme se trochu zabavili. Odlet v 15:50 byl navíc odpožděn a odlétalo se až v 16:30, takže první část sváči z domova už byla v nás a ani McD nebyl ochuzen o naši útratu. 

 

Let probíhal bez problémů a vzhledem k tomu, že jsme neměli jiná zavazadla než příruční, jsme byli venku raz dva. Treviso je opravdu malé letiště s asi 10 gaty, takže ho proběhnete celé za chvilku. Před letištěm stály Airport Express busy, ale nenechali jsme se zlákat a šli jsme hledat zastávku MHD, což bylo vlastně bez práce, neb se nachází hned před letištěm, cca 100m od výlezu z haly po pravé straně (prodejna lístků na bus za levnější cenu je zřejmě ten bar hned naproti, ale my to nezkoušeli, 2,50EUR na osobu se nám nezdálo přehnané a bus měl jet do 2 min.). Autobus linky 6 z letiště do Trevisa jezdí zhruba každou půl hodinu do Treviso Stazione přímo k vlakovému nádraží, ale také např. ke katedrále nebo jiným místům ve městě, pokud by se Vám to hodilo více. Na nádraží jsme postupovali za davem až k okénku pro prodej lístků. Byla tam celkem fronta, tak jsme využili automat, který komunikoval bez problémů v angličtině. Koupili jsme 3 lístky do Benátek za 10,05 EUR celkem a mašírovali na nástupiště č. 9 uvedené na vývěsní tabuli. Cestou si nesmíte zapomenout lístek procvaknout v terminálech, aby byl vůbec platný. Ty jsou na začátku podchodu k nástupištím i na každém nástupišti - pokud budete spíše jako já, tedy ne tak bystří, bude se Vám hodit informace, že lístek do terminálu strčíte a posunete jej pohybem doleva, aby se procvakl - no stress je tam obrázek:-) Vlak stál na nástupišti už cca 20 min. před odjezdem, což nám vyhovovalo, aspoň jsme si v klidu a teple snědli štětské řízečky jako správní Čecháčci :-) 

 

Celá cesta z letiště do Benátek trvala něco pod hodinku, dorazili jsme tam okolo 20 hod., což podle nás a informací z oficiálních stránek bylo až po ukončení programu zahájení karnevalu, který měl začít v 19hod. Pro jistotu jsme se však rovnou od nádraží vydali pěšmo doleva ke kanálu Cannaregio, kde se měla slavnost konat a hle spoustu lidí a žádná akce. Tak jsme se poctivě zapasovali do druhé řady mezi tlačící se dav a čekali, co se bude dít. Občas se ozývali nějaké italské komentáře z reproduktoru a přerušovaně hudba, ale vidět nic nebylo. Zhruba po hodince našeho čekání přijelo pár lodí s tanečnicemi, hrobníkem, létajícím klavírem (obřím klavírem přidělaném jako ve vzduchu na lodi) a maškarou šlechtičny oděné v ohromných rudých šatech. Tanečnice vyskákali na klavír v baletních úborech a tančili polonahé na plovoucí lodi, ostatní lodě dělali doprovod a dav přihlížejících jásal. Podívaná to byla pěkná, ale vzhledem k čekací době jsem asi čekala trochu víc. Po projetí jsme se přesouvali dál po proudu kanálu, kde se zdálo být méně lidí a podle světel i nějaká akce a to byla teprve nádhera. Na létajícím balonu v designu pokrytém obrazy kupeckých Benátek tančila zavěšená akrobatka/tanečnice za zvuku italských árií. Nádhera! Tahle podívaná stála rozhodně i za to čekání. Ještě nějaké dýmovnice na způsob ohňostroje a karneval byl zahájen.

 

Vzhledem k pokročilému času a únavě z cesty jsme se vydali do ubytování a to tak, že částečně podle mapy a částečně intuitivně. Byli jsme ubytování v hotelu Locanda Ca Messner ve čtvrti Dorsoduro, jež jsme zabookovali přes booking.com, takže jsme přešli most a drželi se intuitivně pořád rovně. Vzhledem ke klikatosti benátských ulček, tzv. calli, byl tento způsob cesty poněkud nešťastný a po čtyřech zatočeních a třech přešlých mostech jsme netušili, kde vlastně jsme. Naštěstí se nám podařilo zprovoznit navigaci a dostat se do správné zapadlé calli :-) Poučení dne - po Benátkách jedině s podrobnou mapou, jinak se nenajdete. Před spaním jsme ještě zašli na láhev vína - Merlot v akci za 13 EUR a Honzík si dal pizzu (sýrovou, abych mu ji nesnědla :-) - v hotelové restauraci jsme dostali 30% slevu na konzumaci, tak to celkem ušlo na místní ceny (pizza běžně stála 7-20 EUR). Ubytování bylo pěkné, odpovídající ceně. Náš pokoj měl soukromou koupelnu vedle pokoje přístupnou z chodby, což nebyl problém, neboť jsme v hotelu pouze přespávali. Zapadli jsme do postelí a užívali si nerušený spánek v palácovém hotelu s nepropustnými okenicemi. Jen proboha kdyby tam netopili hučící klimatizací :-)

 

Ráno vstáváme na zazvonění budíku v 8.15 a mizíme na snídani do vedlejší hlavní budovy hotelu Messner. Snídaně nás mile překvapila, švédské stoly byly pěkně obložené a výběr nápojů byl také dost pestrý, především co se týče italských káv. S plnými břichy jsme vyrazili na hlavní program karnevalu, který jsme měli v plánu. Tedy velkou zahajovací přehlídku na kanále Cannaregio. Pomocí mapy jsme přehopsali spoustu mostů, zdolali spoustu zákrut a podél pobřeží jsme došli k vlakovému nádraží a následně již známou cestou ke kanálu Cannaregio. Dorazili jsme tam celkem na čas zahájení, který měl být v 11 hod. a tradičně tam hodinu čekali. Na zahřátí Z. koupil svařák a poctivě jsme si drželi místa v přední lajně, tentokrát blíže k volnému moři, kde byl předchozí den hlavní program. Kolem prodejci rozkládáli stánky s občertstvením, nápoji i jídlem, které byly v rámci oslav zdarma - u vína jsme to díky Z. zjistili celkem brzo, k jídlu na nás však zbyly už jen dva sladké preclíčky a dvě masové kuličky u lodi s Aperolem (tuto italskou specialitu jsme si rovněž nemohli nechat v Itálii ujít, ač nepatří mezi naše nápojové favority). Jídlo jsme tedy propásli, ale pěkně to dohnali u pití :-) Cca po hodině čekání jsme se dočkali a na kanál začali přijíždět slavnostně nazdobené gondoly v obležení nejrůznějších masek, počínaje žebráky, kuchaři, námořníky, krysaři až po dračí lodě, mimoně či M&M's - krásná podívaná a jedinečný zážitek. Tato plavba se koná pouze při zahájení karnevalu, podobá se našemu masopustu a stojí za to! Po skončení akce vylezou masky nahoru a jdou se rovněž občerstvit, v tuto chvíli se však vytvoří ohromná tlačenice. My šli proto udělat pár fotek a pak v poklidu vyrazili do města. Cestou jsem neodolala davovému šílenství a vyškemrala si na Honzíkovi také karnevalovou škrabošku (nakonec jsem jich dovezla 5, nemohla jsem přece ty mé holky ošidit :-). 

 

Cesta k náměstí San Marco vedla celkem dle našich představ a to pouze na základě ukazatelů, jak jsme ale později zjistili, ukazatele vedou pouze po pevnině a nikoliv přes Ponte di Rialto, nejznamější benátský most (také nejdražší), jež spojuje centrum s tržištěm Rialto. Náměstí San Marco bylo sice v obležení turistů, ale nikterak nepřiměřeně. Na náměstí korzovaly nádherně zdobené maškary. Turisté se s nimi fotili jak o život. Tradiční italské masky mají původ v comedii dell' arte a každá má svůj typický význam. Nejvíc nás zaujal Pantalone s dlouhým nosem ve tvaru zobáku, jež si Z. nakonec dovezl domů :-) Já naopak vezu samé krásné Colombiny, některé dokonce zdobené peřím. Podívali jsme se i do Baziliky sv. Marka, kam jsme museli vystát zhruba minutovou frontu, ale zas to bylo zdarma :-) Dovnitř nepouští s batohy, takže Honzík zůstal s foťákem venku, ale při jeho zájmu o kostely mu to zřejmě ani nevadilo. Kostel je nádherně pozlacen, za malé poplatky 2-3 EUR se dají navštívit různá zákoutí i vyhlídka na střeše, nám však stačila letmá návštěva v hlavní části. Náměstí sv. Marka je architektonickým skvostem Benátek nejen díky bazilice sv. Marka, snad nejdochovalejší byzantské památce, ale i Dóžecímu paláci, kdysi rezidencí benátského dóžete - dnes muzea, Museo Correr a hlavně 99m vysoké zvonici Campanile, jež tvoří dominantu náměstí spolu s dvěma sloupy sv. Teodora a okřídleného lva sv. Marka, jež je symbolem Benátek.  Na náměstí se také nachází orloj, kde každou celou hodinu kovoví zvoníci na vrcholu tlučou do velkého zvonu. Podél pobřeží jsme došli až k Museu Naval Storico, jež je proslavené svými námořními plachetnicemi a ohromnými kotvami před vchodem, ale nepodařilo se nám bohužel dostat dovnitř (což znamená, že do Benátek se jistě ještě vrátíme). Z náměstí sv. Marka jsme se vydali nazpět do ubytování. Přes zahrady poblíž náměstí jsme křivolakými uličkami došli k mostu dell Accademia, dřevěnému mostu z roku 1854, přes který jsme se dostali do naší čtvrtí Dorsoduro a kolem galerie moderního umění Peggy Gugenheim, jež bylo jedním z podstatných orientačních bodů naší cesty jsme dorazili do hotelu. 

 

Nohy celé bolavé od hopsání přes mosty a neuvěřitelné množství nachozených kilometrů úzkými benátskými uličkami. Přes den jsme domlaskli mandarinky a sušenky z domova a teď jsme se těšili na večeři. V hotelové restauraci jsme si objednali každý jedno hlavní jídlo (což znamená bohužel také 3x service charge ve výši 2,5 EUR) a Merlot, který jsme okusili již předchozí den. Donesli nám bohužel jinou láhev za kterou si naúčtovali o 5 EUR více.  Tady nás tedy již neuvidí, jídlo nic moc a ceny závratné - a to i přes 30% slevu, kterou nám hotel poskytl. 

 

Ráno vyrážíme do centra na prohlídku toho, co jsme pořádně neviděli předchozí den. Od hotelu jsme měli zdarma převoz gondolou, resp. traghetto, přívozem na styl gondol, směrem k centru, čehož nešlo nevyužít. Přístaviště bylo v těsné blízkosti hotelu a ušetřilo nám to dobrých 20 min. chůze. Navíc zážitek to byl jedinečný vzhledem k naší osmičlenné česko slovenské posádce, jež se sešla náhodou. Měla jsem pocit, že gondoliéřina je těžká dřina vzhledem k ručnímu pohonu na vodě rozčeřené spoustou motorových člunů, ale poradili si a bezpečně nás dovezli na druhý břeh. Přívoz gondolou stojí 2 EUR na osobu, což je i tak přijatelná cena, za kterou stojí za to se svézt. 

 

Okolo divadla La Fenice, postaveného okolo roku 1790, jsme se vydali směrem k náměstí sv. Marka, které jsme znovu prozkoumali včetně mostu vzdechů, jež se nachází za Dóžecím palácem a spojoval dóžecí palác, jež sloužil do 16. století jako věznice, s nově vystavěnou vedlejší budovou věznice. Most je také v obležení turistů, takže ho jasně poznáte. Počkali jsme si na odbíjení orloje a vydali se směrem k Ponte di Rialto, nejfotografovanějšímu mostu, postavenému roku 1592. Cestou jsme míjeli zajímavé architektonické stavby i benátské skvosty a šlapali stále do schodů a ze schodů po neuvěřitelném množství mostů přes místní kanály. Ponte di Rialto byl však z důvodu rekonstrukce z větší části zakryt  a obchody jsou přístupné jen z vnitřní strany :-/ Přešli jsme jej a prohlídli si místní trhy - v tuto roční dobu jen zelinářské. Prohlédli si nádherný pozdně gotický palác Ca d'Oro na protějším břehu a vydali se opět k vlakovému nádraží a přes kanál Cannaregio až k židovskému městu. Synagoga nevyniká nějakou zřejmou specialitou, ale architektura této městské části je zřetělně jiná. 

 

V místní vinotéce jsme si zakoupili tekutý benátský poklad a vyrazili dlouhou cestou před most dell Academia oddychovat na pokoj. My jsme s Honzíkem ještě vyrazili udělat pár fotek, vyzvednout Z. z pelechu a hurá na zmrzku, kterou jsme dosud neměli. V místní cukrárně jsme si dali obří dvoukopečkovou smetanovou zmrzlinu ve vynikajícím kornoutku a procházeli se po pobřeží čtvrti Dorsoduro. Ke konci jsem v jedné postranní uličce zakoupili tři sendviče k večeři a šli na pokoj dát turnaj v nově koupené hře Dobble :-)

 

Ráno vstáváme rozlámaní před zvoněním budíku, možná i trochu natěšení domů. Každopádně odlet je až v 17:40 hod. tudíž nám zbývá ještě něco na prohlídku. Po snídani uděláme check out, zjišťujeme, že nás pro změnu chtěli zase natáhnout, a vyrážíme do města. Projdeme opět kolem vlakového nádraží přes kanál Cannaregio, kde jsme detekovali nejlevnější nákupní cestu a kupujeme poslední lahvinku vína na cestu a poslední dárky pro naše nejmilejší a vyrážíme na vlak do Trevisa, který jede ve 12:04 hod. Veškeré jízdní řády jsou přehledně k nalezení na www.trenitalia.it. Na nástupišti nezapomínáme cvaknout jízdenku zakoupenou opět v automatu a nacpaným vlakem jedeme do Trevisa. 

 

V trafice/kavárně/baru u výlezu z nádraží kupujeme lístky na bus na letiště, tentokrát za 1,30 EUR na osobu, takže sleva to celkem byla. Vyrážíme na obhlídku města za pomoci Google mapy. Ta se ukazuje naprosto nedostatečnou, bloumáme, bloudíme a stále se ptáme na cestu. Jsem ale odhodlaná za každou cenu navštívit fontánu delle Tette na náměstí Dei Signori, kvůli které kluky do města vleču :-) Nakonec se ukazuje, že město má spoustu architektonických zajímavostí a návštěva byla zajímavá. U Il Duomo si jdeme trošku dáchnout na kebab, zabíjíme čas a čekáme na bus č. 6, který nás rovnou od Il Duomo vezme na letiště. Na letišti jsme dvě a půl hodiny před odletem - je to malé letiště s nedostatkem sedadel v části před odbavením, takže brzkou cestu nedoporučuji. Zabíjíme čas bloumáním a stáním ve frontě na odbavení, resp. kontrolu neb nemáme co odbavit. V odletové hale si dávám ještě poslední italské kafe a v 17:40 dle plánu odlétáme směr Praha. 

 

Výlet to byl parádní, domů se vracíme plni dojmů a natěšení na prohlížení fotek a videí. Návštěva Benátek v době zahájení karnevalu byl jedinečný zážitek na který budu ze srdce ráda vzpomínat a všem Vám jej můžu jen doporučit. Kombinace skvělého počasí, dobrého vína, příjemné společnosti a nádherné podívané dokreslila tu pravou dovolenkovou atmosféru. Už teď se těším na další společnou cestu! 

 

Letenka - 3.996,- (4 os.) 

Pojištění - 132,- Kč (3 os.)

Ubytování - 6.121,- Kč (3 os.)

Doprava letiště <-> hotel 851,- Kč

Jídlo 3.122,- Kč

Víno 351,- Kč

Dárky 973,- Kč  = 4.849,- Kč/osobu

 

Foto z naší cesty můžete najít na fcb: www.facebook.com/media/set/?set=a.1321454704608742.1073741833.1169436396477241&type=3